Marie Dufková's blog

Je typické prosincové odpoledne...

sedím u krbu, čtu si knížku, před sebou horký čaj. Hořící svíčka voní. Je ticho. Najednou si uvědomím okouzlení tímto okamžikem. A ta chvilka, která byla pojmenována, je pryč. Maluju pláže a sama už nevím, jestli je to útěk od všeho kolem nebo jsem prostě tak pomalá. A vychutnávám si ten přepych-plýtvat časem, protože nemusím s obrazy nikam spěchat, je to jenom potvrzování mé existence.

« Zpět na blog